Bude to pejsek nebo fenka?

  

Pakliže se rozhodnete pořídit si štěňátko, zcela jistě se budete rozhodovat, zda to bude pejsek nebo fenka.

O obou pohlavích se mnoho napsalo, ne vždy však dostatečně objektivně.

Tímto vám na základě vlastních bohatých zkušeností předkládáme informace a rady, aby vaše rozhodnutí bylo správné a splnilo tak očekávání radostných chvil s vaším novým zvířecím společníkem.

U plemene Border kolie nejsou rozdíly mezi psy a fenami tak markantní jak je tomu u jiných plemen psů. Borderky byly vyšlechtěny především k práci s člověkem, jsou mu podřízené, rády s ním komunikují, plní povely a to s nasazením a houževnatostí sobě vlastní. To se týká obou pohlaví – jak psů, tak fen. Jak která borderka pracuje, jak je navázána na svého člověka a co vše umí,  není vyjádřením příslušnosti k pohlaví. Je to odraz individuální a konkrétní osobnosti zvířete. To tedy znamená, že nelze říci, zda feny či psi pracují lépe. Podíváme-li se například do startovních listin jakéhokoli psího sportu, bude nám tento fakt potvrzen. Sportují jak feny, tak psi.

Rozdíly mezi pohlavími zde však jsou. Ty vycházejí z nejsilnějšího přirozeného pudu – a to rozmnožování. Obě pohlaví mají tímto svá pro a svá proti.

Rozhodující při výběru pohlaví je odpověď na vlastní otázku: Co se svým štěňátkem plánuji?

Mohou to být výstavy, sport, chov, nebo obyčejná milá přítomnost aktivního společníka.
Jednoznačný výběr máte pouze v případě, kdy máte v plánu založit vlastní chovatelskou stanici. Jediným řešením bude fenka – pejsek by nám mnoho štěňátek neporodil
J.

V ostatních případech pak musíme opravdu pečlivě zvažovat.

 

1. feny
Jednou z velkých nevýhod fen je jednoznačně to, že 2x ročně hárají. Hárání není jen 18-ti denní proces, souvisejí s ním i další věci. Fena asi měsíc před háráním vylíná /ztratí většinu ze své srsti/ – v tuto dobu již můžeme zapomenout např. na výstavu. Toto línání souvisí se změnou hormonální hladiny, situaci rozhodně nezachrání ani podávání různých vitamínových preparátů na srst.

 Pak přijde samotný proces hárání. Je mnoho aktivit, které v tuto dobu fena nemůže vykonávat a to především z důvodu omezení jejího přístupu např. na kynologické cvičiště. Hárající feny by neměly na výstavu, na flyballové tréninky ani závody, v dalších sportech za určitého omezení se mohou závodů účastnit a v případě tréninků si přístup „háravek“ řídí jednotlivé organizace vnitřními směrnicemi. V každém případě to není ideální stav, kdy po půlroční práci vyrazíme na zkoušky či závody. Ze zkušenosti vím, že fena v tuto dobu mění i své chování. Samozřejmě zdravá fena sama vyhledává ve svých nejlepších dnech opačné pohlaví. Uvedu zde příklad – majitelka fenky z mého odchovu vyrazila v nejlepších dnech na zkoušku. Fena má 100% přivolání, na zkoušce po příkazu volno hezky odběhla a uviděla nejspíš svého vyvoleného J a rázem panička musela znovu opakovat příkaz. O soustředěnosti na této zkoušce nemohla být ani řeč a tak se kýžený výsledek poctivé práce tentokrát nedostavil.

Se změnou hormonálních hladin také souvisí i občasná náladovost, kterou u některých fen můžeme pozorovat. Psi, jsou oproti fenám jednoznačně psychicky vyrovnanější.

Dále musím rozhodně vyvrátit velmi rozšířenou a mylnou představu, že feny bývají přítulnější. Je to pouze věc jedince a nikoliv příslušnosti k pohlaví. Kdo zkusil obojí, nejspíš vám potvrdí, že psi jsou větší mazlíci J

Dalším faktem v případě některých fen tohoto plemene je, že bývají pro výcvik „poněkud měkké“. Pro sportovní kynologii je potřebná psychická odolnost a dostatečná razantnost a ta rozhodně není v případě feny nikdy předem zaručena! Některé feny mohou hůře snášet intenzívní trénink a psychický tlak. Nejde přitom jen o vrcholové tréninky, ale i takový letní výcvikový tábor nebo „dopilování“ detailů před zkouškou mohou udělat své a to ve všech oblastech psích sportů.

Dalším omylem, často i se smutným koncem je přesvědčení, že fenka by měla mít za svůj život alespoň jednou štěňátka. Lidé otevřeně říkají a trochu naivně si myslí, když už mám tu fenku, tak ať alespoň jednou pozná, co je to být matkou. Ani jedna studie, které jsem doposud četla,  nepodkládá toto tvrzení!

Chovatelská práce není jen o tom vybrat vhodného pejska na krytí a hurá, budu chovat. Je to především zodpovědnost za narozená štěňátka, která pro dobrého chovatele nekončí odchodem miminek z domu. Zanedbatelná není ani nutná administrativa, potřebná případná pohotová veterinární péče a přizpůsobení vlastního denního režimu, který příchod štěňátek na svět vyžaduje.

Rozhodně nikoho neodrazuji od chovatelských záměrů, jen je potřeba pečlivě zvážit vlastní možnosti, aby na konci radosti z toho, jaké máme krásné „pupíky“, nezbyl jen pocit zatrpklosti. Zásadní je následná prodejnost takových „jednorázových“ štěňátek, aby Vám namísto uspokojených zájemců z okolí nezbylo několik neprodaných posmutnělých štěňátek na zahradě. Věřte, že není o co stát …

Mnoho jsem o tom přemýšlela, jestli mám následující řádky napsat.

Můj názor na nahodilé vrhy štěňat je, že vzhledem k množství a pravděpodobnosti komplikací způsobených malými nebo žádnými zkušenostmi, nedostatečnou přípravou a vybavením a špatnou koordinací samotného porodu feny, radím a přesvědčuji majitele fen, aby se experimentů se štěňátky důsledně vyvarovali!

Špatně zvládnutý porod může znamenat katastrofu nejen pro malé a nevinné tvorečky, ale i pro samotnou fenku, pro kterou přitom její páníčci vždy chtěli jen to nejlepší... O komplikovaných porodech a jejích následcích mohou vyprávět i zkušení a dlouholetí chovatelé. Štěňátek je dnes dostatek a tak není nic snazšího, než navázat kontakt s odborníky a případnému zájemci kvalitní chovnou stanici doporučit.

 

2. Psi

Psi žádný proces hárání oproti fenám nemají, nicméně je ovlivňuje tím nejpřirozenějším způsobem. Zájem zdravého psa o hárající fenu  je zcela normální chování a tuto situaci občas řeší každý majitel psa.

Jak jsem již psala, plemeno Border kolie vyniká především chutí pracovat a spolupracovat se svým pánem. Také z vlastních zkušeností vím, že pokud je pes správně motivován a navázán na svého psovoda, je tato skutečnost zvládnutelná a není ničím katastrofálním.

Dnes se již ve všech sportech, kam háravé feny mohou, s touto skutečností počítá a vše je uzpůsobeno tak, aby ke střetům „háravek“ a psů docházelo minimálně, a to tak, že hárající feny startují vždy až nakonec po všech závodících.

A že vše funguje, uvedu příkladem z vlastní zkušenosti:

Nastoupila jsem s Cheerem /můj krycí pes/ na pasteveckou zkoušku HWT. Nejdříve nastoupila jiná plemena, pro která je trať odlišná. Na konci těchto plemen šla fena, která měla opravdu své nejlepší dny. Pak se upravila trať pro plemeno BOC, na kterou jsem s mírnými obavami nastoupila já. Po vstupu do vymezeného prostoru mi Cheero ihned nekompromisně označil místa, kde se „fena jeho snů“ byť jen na chvíli vyskytovala. V první chvíli jsem nad naším výkonem zapochybovala, ale v momentě, kdy jsem mu sundala vodítko a vzala do ruky pasteveckou hůl, Cheero „přepnul“. Se zaujatostí sobě vlastní se typickým pohybem začal přibližovat ke košáru (menší ohradě pro shromažďování ovcí) a v tu chvíli mi bylo jasné, že práce je práce a i pro něj je přeci to nejdůležitější! J

Existují však i výjimky. Objeví se i psi, u kterých je zájem o feny velmi malý, nebo vůbec žádný. Už to samo o sobě dává tušit, že takoví jedinci se jako krycí psi pro chovné účely nehodí a neměli by být do chovu vůbec puštěni!

Argumentem při výběru psa nebo feny je často i zvedání nožičky. Budoucí majitelé pejska mají strach z očůraných  stromečků. Musím přiznat, že mě nikdy nenapadlo, že by toto mohlo být důvodem, proč nezvolit pro nové majitele jinak vhodného pejska, ale chápu, že lidé mají hodnoty nastavené individuálně. Když je pejsek doma – ve svém teritoriu – tak má pouze několik svých čůracích míst. Těmi jsou např. v mém případě 4 stromečky, kam chodí značkovat pravidelně. Takže žádná devastace zahrady se nekoná. Jinak je tomu samozřejmě, když se pes dostane na „nepřátelské území“, které si musí podepsat a nožičku zvedá podstatně častěji, aby snad někdo nepřehlédl, kdo že tam byl J 

Velkým a jednoznačným pozitivem pejska je, že je 365 dní v roce připraven k maximálnímu výkonu /sporty, výstavy, akce/. Není omezen háráním, nemá výkyvy nálad způsobené kolísáním hormonální hladiny, což můžeme vidět např. v canisterapii, kde je zástupců plemene Border kolie daleko více psů než fen. Je to dáno již zmíněnou větší vyrovnaností psů a větší stresovou odolností psychické zátěži než je tomu u fen – a to vše při zachování všech pozitivních vlastností borderek!

Tyto poznatky a charakteristiky se týkají výhradně  plemene Border kolie !!! U jiných plemen jsou rozdíly mezi chováním psů a fen daleko odlišnější!

Také bych velmi nerada, aby tento článek někdo chápal jako upřednostňování pejsků před fenkami. Sama mám smečku ve složení 3 feny a 1 pes. Všechny výše uvedené poznatky přiměly i mě k pořízení psa do naší „dámské“ smečky a musím říct, že vůbec nelituji, spíš naopak a proto své zkušenosti ráda sdělím právě budoucím majitelům, kteří svou volbu teprve zvažují.

Chcete – li si založit vlastní chovatelskou stanici, kupte si kvalitní fenku ze zdravého, prověřeného chovu.

Převládají – li vaše plány spíše pracovní či sportovní a sháníte-li společníka pro aktivní život, je dle mého názoru lepší volbou pejsek.

Tíhnete-li ale z nějakého důvodu k fence, pořiďte si ji. Vy budete tím, kteří svůj život se svým čtyřnohým přítelem budete trávit a volba je jen a jen na vás.

Toto povídání bylo sepsáno proto, aby pomohlo při výběru štěněte BOC těm, kteří nemají  s tímto plemenem  zkušenosti a rádi by se o něm předem dozvěděli co nejvíce. Proto se se svými zkušenostmi dělíme, abyste jste už jednou objevené nemuseli znovu zjišťovat sami.

Přeji Vám, ať je Vaše rozhodnutí jakékoliv, abyste měli šťastnou ruku při výběru štěňátka a příchod nového člena rodiny naplnil Vaše touhy a očekávání !

 

 

                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                    Daniela Rájová
                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                    www.dajavera.com